Kdo je Lucia

 

Narodila jsem se 6.3. 1995 v malém městečku Brezno, na středním Slovensku pod Tatrami.
Krátce po rozvodu, mých tehdy dost mladých rodičů, jsme se s maminkou přestěhovaly na Moravu, za jejím novým manželem. Koupili jsme velký dům a začal nový život.
Já nastoupila do třetí třídy v místní základní škole, kde jsem neměla žádný problém s učením ani se zapadnutím do kolektivu. Měla jsem nové kamarády a učila jsem se jejich mentalitě a zvykům.
Už od malinka mě babička učila spoustu písní a k hudbě mám velmi blízko, proto netrvalo dlouho a kamarádka mě vzala na zkoušku mládežnického dechového orchestru ze Zdounek. Tam jsem si hudbu i kolektiv hned oblíbila a začala na sobě pracovat, abych byla skvělá jako oni. Začala jsem dojíždět do nedalekého města Kroměříž na hodiny zpěvu a zpívala jsem i v místním dětském sboru. Dechové nástroje mě uchvátily natolik, že jsem začala jezdit i na soukromé hodiny na trumpetu. Vyhrávali jsme všechny možné soutěže a jednou měsíčně koncertovali nejenom po okolí.
Když mi bylo 14 let, kapelník MDO ze Zdounek mě vzal do dospělé dechové kapely Zdounečanka, protože prý už tehdy jsem byla dost dobrá na to, abych to zvládla. Mým rodičům se zavázali, že se o mě budou starat a pečlivě mě hlídat a tak se začal můj hudební svět rozjíždět 🙂
Koncerty, zábavy, plesy, hody, mše, svatby… každý víkend akce, což mě samozřejmě velmi bavilo a přineslo i nějaké penízky.
V této době jsem se rozhodovala kam na střední školu, konzervatoř byla jasná volba, ale dala jsem na radu maminky, za což jsem teď moc ráda, a šla jsem raději na střední pedagogickou školu v Kroměříži. Tahle škola mi dala opravdu mnoho. Hudby zde byla obrovská spousta, 4 roky povinný klavír, ve druhém ročníku + flétna a ve třetím ročníku + kytara a úžasný a dokonalý dívčí pěvecký sbor na světové úrovni.
Sbor, hodiny zpěvu a dechovky mi zabírali spoustu času, proto jsem po 4 letech ukončila studium hry na trumpetu. Na trubku jsem ale i nadále hrála v mládežnickém orchestru jako první doprovodní trubka.
Můj život byl velmi pestrý a plný akcí, natáčeli jsme pořady do TV, kde jsem je i uváděla a natočili jsme také 2 CD, na kterých zpívám i hraji. Hráli jsme po Česku i Slovensku.
V roce 2014 jsem odmaturovala s krásnými výsledky z češtiny, angličtiny, hudebky a pedagogiky pro předškolní výchovu.
Protože mi v té době byla Morava už malá, tak jsem si našla práci a byt v Praze a s tehdejším přítelem jsem začala další nový život. S dechovkou jsem kvůli tomu skončila a zpívala jsem už jenom v mé nové práci s dětičkami (v soukromé Montessory školce).
Praze jsem vděčná za spousty zážitků, možností a zkušeností, život pro mě to tam ale není.
Začala jsem tam být nešťastná a nespokojená, přítel mě tam podváděl a já se cítila zrazená a vším už vyšťavena. Vadili mi tam davy lidí, kteří se předhánějí v tom, kdo má lepší mobil, nebo auto. Jezdit denně v nacpaném metru do práce a z práce a pak jít ještě nakoupit. Byla jsem tím totálně znechucená čím dál, tím víc a nic mě tam nebavilo. Kamarádka mě pořád tahala na diskotéky a do barů, kde ti kluci vypadali víc než holky, než jako kluci. Zkoušela jsem tam i zpívat ve sboru konzervatoře, byla jsem však bez zájmu a všude mi něco vadilo.
Naštěstí tohle období netrvalo dlouho, ujasnila jsem si co a jak chci a začala podle toho smýšlet.
Díky mé mamce jsem se potkala s Ondrou, který mě začal léčit návratem k přírodě a bezpodmínečnou láskou. Přestěhovala jsem se za ním do jižních Čech, našla si práci v základní waldorfské škole v Písku, budujeme spolu Pachamamu jejíž součástí je náš slamáček a v únoru se těšíme na naše malé-velké požehnání 🙂