Přírodní stavitelství

Přírodní stavitelství, tak jak jej vnímám já, je odvozeno od propojení s přírodou, tak abychom ji co nejméně zatěžovali a zároveň se sní co nejvíce z žili.

Osobně jsem strávil velkou část života stavařinou a to na úrovni zaměstnance, ale i zaměstnavatele. Specializoval jsem se především na nízkoenergetické dřevo stavby a prošel jsem mnoha odbornými školeními v tomto oboru.

Základním pilířem dobrého stavitele je znalost principů stavební fyziky.

To jak se chovají různé materiály v různých podmínkách a jak které skladby materiálů mezi sebou fungují, jakou mají tepelnou vodivost, difusní prostupnost atd.

Postupem času, jsem začal přicházet na to, že jak v jiných oborech, tak i ve  stavařině, jde především o loby firem nabízející nejrůznější produkty s garancí toho, že ten jejich je nejlepší volbou.

Odstupem času je ale vidět, jak se tento obor vyvíjí.

Hodně lidí si myslí že nízkoenergetický barák je především o izolaci, ale stejně tak je i o těsnosti.

Není to pouze o materiálech, ale především o provedení.

Nejdříve se Začali tedy domy perfektně utěsňovat, aby přetlak ve vytápěném baráku neměl kudy odcházet a teplo se tak protlačovalo od stropu k podlaze.

Po sléze ovšem začali být problémy s tvořícími se plísněmi především v rozích, kde necirkuluje vzduch a začali se tak řešit tzv. Difuzně otevřené konstrukce.

Konstrukce, kde na místo paro těsné folie, se začali používat tzv. Paro brzdy a difuzně otevřené materiály, tak aby část vodních par mohla procházet konstrukcí  a nehromadila se v baráku, laicky řečeno, tak aby barák dýchal a nezapařoval se..

Materiálů na trhu je spousta a tím i mnoho skladeb a výpočtů které se dají použít a firmy, které vám je dokáží dobře prodat za nemalé peníze.

O to větším překvapením pak je, že ty nejideálnější skladby a materiály tady dávno máme a to za zlomek ceny oproti konvenčnímu stavitelství.

Ano jsou jimi i sláma a hliněné omítky.

Sláma má stále lepší izolační vlastnosti, než li třeba vata a k tomu větší objemové množství a tím i lepší akumulační a akusticky izoační vlastnosti, či možnost stavění samonosných konstrukcí.

Někdo by možná namítal že je hořlavá.

Například papír také, ale zkuste zapálit telefonní seznam. Bez dostatečného provzdušnění materiál zase tak dobře nehoří a oplácáme li takový balík slámy několika centimetry hliněné omítky, tak se dostaneme k lepším protipožárním parametrům, než li většina dřevo staveb.

Hliněné omítky se skládají s části jílu (pojivo), části písku (plnivo) a řezanky (rozsekaná sláma), která zde plní funkci klasické perlinky za účelem zpevnění skladby. (výstužná síť používaná v konvenční stavařině).

Venkovní omítky se pak ještě navíc fermentují kravským či koňským trusem, či překvašenou pšenicí, nebo třeba kopřivami.

Pomáhá tak větší odolnosti vůči povětrnostním vlivům, či splavování deštěm.

Jedinou nevýhodou hliněných omítek, je totiž jejich neodolnost či nestálost vůči dešti.

Částečně se tomu dá předcházet například většími střešními přesahy, či zpracováním. Například hlazením finální omítky hladítkem docílíme větší odolnosti.

Mezi přednosti hliněné omítky patří například jejich akumulace. Hliněné omítky dokáži akumulovat několikanásobně více tepla oproti klasickým vápnitým omítkám a i z tohoto důvodu se na slámu aplikuje větší vrstva.

Ale třeba také schopnost redukovat vlhkost vzduchu a to pod tou hranicí, kdy vůbec mohou vznikat plísně, tedy jsou antiseptické. Jinými slovy jsou schopny pohltit vlhkost a následně ji zase vydat v době, kdy by byl suchý vzduch ( například v topné sezóně).

Použijeme li pak skladbu sláma + hlína, dosáhneme ideální difuzně otevřené konstrukce bez nutných výpočtů a drahých materiálů.

Konstrukce u těchto staveb nám pak tvoří dřevo, podle druhů stavby.

Všeobecně platí že stavět hranatý barák z hranolů je o dost snadnější, než li barák kulatý z kulatin.

I tak jsme se osobně rozhodli pro tu náročnější variantu a to hned z několika důvodů.

Chceme li se co nejvíce v tomto oboru přiblížit přírodě, můžeme si povšimnout že jenom mi lidi stavíme hranaté příbytky a že v přírodě samotné, zase tolik hranatých tvarů nenajdeme.

Více si o tom pak můžete přečíst v článku posvátná geometrie, kde se vám budu snažit tento fenomén více osvětlit.

Další výhodou kulatého domu, je nesporně proudění vzduchu v něm.

Tím že barák nemá rohy, umožníte vzduchu proudit přirozeněji a rovnoměrněji ve všech jeho částech.

I život bez hranatých stěn je pak zajímavější i energeticky na jiné úrovni. Tímto se blíže zaobírá obor zvaný fenk shuei.

Většinu materiálu na stavbu takového domu, můžete získat z lokálních zdrojů a tím i zásadně snížit tzv. Ekologickou stopu.

Tedy i rapidně snížíte produkci co2 tím, že se materiály nevyrábějí ve fabrikách a potom na velké vzdálenosti nepřevážejí do stavebnin a následně zase k vám na stavbu.

Zkrátka a dobře jsem si dřevo vytěžil v nedalekém lese, slaměné balíky udělal ve spolupráci s místním hospodářem a hlínu s pískem sehnal též z lokálních zdrojů.

Všechny tyto materiály nejsou nikterak finančně náročné,, ale o to více jsou náročnější časově na jejich zpracování.

Dalším zajímavým faktem, který stojí za zmínku u tohoto tipu stavitelství, je ionizace.

Většina z nás asi zná např. Solné jeskyně, kam se chodí lidé regenerovat.

Princip spočívá v tzv. Počtu záporně nabytých iontů na cm čtvereční, který mají ozdravný vliv na naše těla.

Čím více, tím lépe.

Někde v panelákovém bytě v centru města nenaměříme tyto hodnoty nikterak velké a však čím více půjdete do přírody, tím více záporně nabytých iontů naměříte.

Co tyto ionty ničí, či rozbíjí, jsou právě stěny a jejich materiály.

Použijete li však jako materiál na zdi slámu a hlínu, tak tyto náboje nevybíjíte a tím se stává prostředí v kterém žijete o dost zdravější.

Osobně se mě v takovém domě spí jako pod širákem.

Typů konstrukcí slaměných baráků, či provedení přírodních staveb, je celá řada.

 Každý má své výhody i nevýhody co do náročnosti výstavby a především co do náročnosti investora 😊.

Lidé kteří se rozhodnou pro tento způsob stavitelství, mají již většinou jiný způsob smýšlení po mnoha stránkách a proto je ideální si také zvolit stavaře, který bude tak říkajíc na stejné vlně a dokáže vás správně, pochopit, nacítit a nasměrovat k tomu, co opravdu chcete.

To znamená umět vybrat a navrhnout ideální řešení konstrukce, a třeba i pomoci optimalizovat vaše potřeby a tím i náklady na stavbu.

Takovýto druh stavby se od konvenční stavařiny zásadně liší v jeho energii.

Ta je ve finále taková, jaká do stavby byla vložena. Tedy je zásadní kdo a jak se na stavbě domu podílí.

Jak jsem již naznačil, lidé přemýšlející o takovéto stavbě, mají velice často ambice se na stavbě svého domu velkým dílem podílet a tím i býti spolutvůrcem této energie duše domu, na rozdíl od klasické stavařiny, kde si většina lidí nechá podsunout návrh od architekta na základě řečené částky kterou disponujete a následně si nechá celý dům vystavět.

To co dělá přírodní stavitelství opravdu kouzelné, je právě kolektivní, či komunitní spolupráce na výstavbě, kdy můžete zjistit, že to lze dělat opravdu zábavnou formou a celý proces si náramně užít, na místo toho, se jen těšit až to bude hotové.

Dnes převážnou část nákladů na výstavbu novostavby je práce a tím že se na stavbě svého domu budete spolu s přáteli realizovat, dokáže náklady dosti snížit a ve finále i navýšit již zmiňované energetické vibrace duše domu.

Většina z nás si barák staví jen jednou za život a proto bychom měli opravdu dbát na to, jakým způsobem to provedeme.